PROVĚTRÁVANÉ FASÁDY

PROVĚTRÁVANÉ FASÁDY

Z hlediska formy můžeme provětrávané fasády rozdělit do dvou systémů. Buď se jedná o ochranný systém, kdy je souvrství provedeno bez tepelné izolace, nebo jde o tepelně izolační systém. V oblasti stavební fyziky a tepelně izolačních vlastností se fasáda posuzuje jako celek až k provětrávané mezeře. Při posuzování nesmíme zapomenout uvažovat s vlivem tepelných mostů, což kompenzujeme větší tloušťkou tepelné izolace. Dle platné normy ČSN 73 0540-2 je pro těžkou* vnější stěnu doporučený součinitel prostupu tepla Un = 0,25 W/(m2.K), pro lehkou vnější stěnu Un = 0,20 W/(m2.K).

Hlavní výhody

  • Montáž konstrukce nabízí časovou flexibilitu. Ve většině případů není závislá na povětrnostních podmínkách.
  • Vhodný obkladový materiál chrání nosnou konstrukci budovy před klimatickými vlivy a zajišťuje dlouhou životnost fasády.
  • Správně provedená fasáda umožňuje díky větrání udržovat optimální vlhkostní režim celého souvrství.
  • Opravy poškozeného obkladového materiálu jsou proveditelné i v průběhu životnosti fasády. 
  • Obkladové desky lze upravit do nejrůznějších tvarů a křivek, čímž můžeme vyhovět i nejnáročnějším architektonickým požadavkům. Samozřejmostí je různá barevná škála nejen obkladových ale i kotvících materiálů.
  • Díky vyrovnanému nosnému systému fasády je možné snadněji řešit nerovnosti podkladních ploch. U kontaktního fasádního systému se to řeší jen velmi obtížně.
  • Fasádu lze snadno čistit (neagresívní čistidla).

SOUVRSTVÍ PROVĚTRÁVANÉ FASÁDY

Současné technické možnosti umožňují použití nejrůznějších materiálových variant, technologických postupů i architektonicky zajímavých tvarů. Nosná konstrukce zajišťuje přenos všech účinků zatížení (vlastní hmotnost, účinky větru, povětrnostní namáhání,…) z plochy obkladu do vnitřní vrstvy obvodové stěny. Kromě nosné funkce plní i funkci vyrovnávací a distanční. Volba materiálu se odvíjí od zvoleného obložení. Používají se prvky z hliníku, ušlechtilé slitiny nebo oceli s nejrůznější úpravou, především v závislosti na požadované odolnosti proti korozi. Stále se také používá tradiční stavební materiál – dřevo, popřípadě kombinace dřevo-kov.

Připevňovací, spojovací a kotevní prvky slouží k uchycení obkladu k spodní nosné konstrukci, ke vzájemnému spojování jednotlivých částí celého systému a k ukotvení prvků k vnitřní obvodové stěně. Kotvící prvky mohou být skryté nebo viditelné. V tomto případě se často volí kotvy barvené do barvy obkladových desek. Součástí systému jsou doplňkové a vymezující prvky – profily pro nároží, ukončení soklu, atiky, přípravky pro ukotvení lešení apod.

Pro zajištění tepelně izolačních vlastností se používá zejména hydrofobizovaná minerální vata. Předposlední vrstvu tvoří větraná mezera, poslední vrstvu obkladový materiál – vnější plášť.

VNĚJŠÍ PLÁŠŤ

Celkový vzhled objektu utváří vnější plášť, který lze vytvořit rozmanitými  působy skladby. Desky se používají v nejrůznějších tvarech, velikostech, barvách a strukturách. Mezi základní materiálové varianty patří:

  • vláknocementové desky,
  • bondové desky,
  • keramické obklady,
  • desky z přírodního kamene,
  • obklady z betonu či umělého kamene,
  • plasty (i recyklované) s nejrůznější povrchovou úpravou,
  • obkladové desky z páleného cihlářského střepu,
  • desky na bázi pryskyřic,
  • desky na bázi kovů (hliník, ušlechtilé slitiny, měď, korozivzdorná ocel apod.),
  • obklady ze skla, včetně využití solárních prvků.
Vnější plášt provětrané fasády - kazeta z materiálu BOND, vložené Al profily "S" a "Z"
Vnější plášt provětrané fasády - Al kazeta lakovaná
Vnější plášt provětrané fasády - CEMBONIT
Vnější plášt fasády - Al plech lakovaný

PROVĚTRÁVANÁ MEZERA

Z hlediska správného fungování celého fasádního systému má navržení a především realizace provětrávané mezery zásadní vliv na životnost fasády, neboť tato vrstva udržuje v systému příznivé mikroklima. Pro bezproblémové fungování fasády je nutné zajistit proudění vzduchu. Vzduch se v provětrávané mezeře ohřívá od vnějšího  pláště a stoupá po celé výšce vzhůru. Díky rychlosti 0,5–1,0 m/s dochází k laminárnímu proudění. S turbulencemi vzduchu se můžeme setkat spíše výjimečně a to vlivem např. typu roštu, tvarem budovy apod.

Vzhledem ke konstrukci fasádního systému nelze vyloučit výskyt vody v souvrství. Zejména v letních měsících může dojít k vysrážení kapek rosy. Není výjimkou, že do konstrukce je zafoukaná dešťová voda. Problémy s vlhkostí mohou nastat i při zateplení starých, špatně izolovaných budov. Ve všech těchto případech dochází ke snížení tepelně izolačních vlastností izolantu, a to až o 40 %. V tuto chvíli je nezbytné, aby byla správně provedena provětrávaná mezera a proud vzduchu mohl rychle odvést vlhkost mimo konstrukci.

Pro správné fungování provětrání je nutné zajistit mezeru tl. min 30–40 mm a to po celé výšce fasády. U ostění, nadpraží a dalších dílčích částí konstrukce do výšky jednoho patra (max. 3,05 m) lze uvažovat s mezerou min. 20 mm. Otvory pro přívod a odvod vzduchy musí mít průřezovou plochu min. 50 cm2/m. Pro bezchybné fungování fasády je nutné, aby byly tyto hraniční hodnoty dodrženy po celý rok. Především v místech s větším množstvím sněhu, může dojít k omezení nebo případně i k úplnému zamezení přiváděného vzduchu. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal. Dále se doporučuje opatřit tyto otvory mřížkou proti vniknutí škůdců.

CHYBNÁ ŘEŠENÍ FASÁD V PRAXI

U již zrealizovaných provětrávaných fasád se nejčastěji můžeme setkat s chybným řešením detailů. Největším kámen úrazu bývá nedodržení minimálních ploch větracích otvorů nebo jejich úplná absence. Často se chyby objevují v takových místech, jakými jsou parapety, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Na první pohled se však zdá být vše v pořádku, nehledě na to, že vzduch se do konstrukce fasády může dostat i jinými otvory. Ty však nezaručí nutné prodění vzduchu, což má za následek snižování tepelně izolačních vlastností a celkové životnosti fasády.

Lze se setkat i s případy, kdy nedojde ke vzájemné koordinaci řemesel na stavbě. Vina pak nespočívá na fasádní firmě, ale na nedostatečně poučených subdodavatelích a stavebních mistrech. Např. u balkonů se stává, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. V extrémních případech snaživí dělníci zasilikonují i spáry mezi soklem a fasádní deskou. V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, je potřeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách z tmavých obkladových desek. U těchto fasád mohou povrchové teploty v letních měsících dosáhnout až 70 °C, což klade velké nároky především na používané lepící hmoty. Na začátku vznikají nenápadné trhlinky, do kterých zatéká srážková voda. Ta pak urychluje především v zimních měsících destrukci desky, která v konečné fázi může vyvrcholit odlepením desky od podkladu. Pád materiálu z několikametrové výšky již představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také v důsledku nevhodně zvolené technologie. Následky jsou však stejné.

Mezi pochybení při realizaci provětrávaných fasád lze ještě zařadit nekvalitní materiál. Příkladem mohou být nedostatečně ošetřené keramické prvky, které se vyznačují vysokou nasákavostí. Po několika zmrazovacích cyklech dochází k typickému poškození – odprýsknutí vrchní části prvku. V zimních měsících může dokonce na povrchu vykrystalizovat posypová sůl. Především přírodní materiály jako je např. dřevo je nutné pravidelně ošetřovat. Již po několika málo letech tyto materiály ztrácí své ošetření z výroby a bez náležité péče se rychle zkracuje délka jejich životnosti.

Při realizaci provětrávaných fasád by se měl klást důraz na bezchybné řešení detailů. Často maličkosti pak negativně ovlivní celou funkčnost fasády. Bez vzájemné koordinace jednotlivých řemesel dochází k dalším zbytečným chybám, kterým bychom se měli vyvarovat. Napravování chyb bývá vždy velmi problematické a finančně náročné.

* Konstrukce s plošnou hmotností vnitřních vrstev nad 100 kg/m2. U lehké konstrukce do 100 kg/m2. Vnitřními vrstvami jsou myšleny vrstvy od vnitřního líce konstrukce k tepelně izolační vrstvě včetně.

Close Menu